Elektroda

typ vodiče elektrického proudu, sloužící pro kontakt s nekovovými částmi obvodu (např. polovodič, Elektrolyt, vakuum, prostor naplněný plynem). Elektrody jsou složeny z proudového kolektoru a aktivního materiálu. Používají se potenciometrické, svářecí nebo třeba medicínské elektrody; jsou též součástí galvanických článků. Podle chemických reakcí, které na nich vznikají, se dělí na anody a katody a podle jejich počtu na elektrody prvního a druhého druhu.

Vedle elektrochemicky aktivních látek jsou elektrody chemických zdrojů elektrické energie tvořeny nosným skeletem, elektronově vodivou složkou a proudovým kolektorem, který je buď přímo nebo prostřednictvím vodivého praporce spojen s pólovým vývodem článku nebo baterie. V mnoha případech zastává některá z uvedených částí několik funkcí, tak např. nosný skelet sintrovaných elektrod je současně proudovým kolektorem, tedy i elektronově vodivou složkou. Podle sestavy jednotlivých částí a technologie výroby je možno elektrody například hermeticky uzavřených akumulátorů zařadit do několika skupin - sintrované, lisované, plastem pojené elektrody.