Trocha historie

Italský lékař a přírodovědec Luigi Galvani objevil během experimentů prováděných na Boloňské univerzitě v roce 1791, že preparované žabí svaly se smršťují při kontaktu s různými kovy. Galvani se mylně domníval, že jde o projevy jakési živočišné elektřiny. Fyzikální podstatu tohoto jevu správně objasnil Alessandro Volta, který v roce 1800 vyrobil baterii schopnou kontinuálně dodávat elektrický proud, tzv. Voltův sloup. Další hlavní etapy vývoje elektrochemických zdrojů proudu jsou uvedeny v následující tabulce.

Rok	Objevitel	Událost
1836	Daniell (Anglie)	objev Daniellova článku
1859	Planté (Francie)	objev olověného akumulátoru
1868	Leclanché (Francie)	objev Leclanchéovy baterie
1888	Gassner (USA)	kompletace suchého článku
1899	Jungner (Švédsko)	objev niklkadmiové baterie
1901	Edison (USA)	objev baterie nikl-železo (Ni-Fe)
1932	Slecht, Ackermann (D)	objev sintrovaných elektrod
1947	Neumann (Francie)	hermetizace NiCd
polovina 60. let	Union Karbide (USA)	vývoj primárních alkalických baterií
polovina 70. let	Union Karbide (USA)	Vývoj VRLA
1990	Union Karbide (USA)	uvedení NiMH na trh
1992	Kordech (Kanada)	opakovaně použitelné prim. alkal. baterie
1999		komerční využívání Li-Ion, Li-Pol

I v třetím tisíciletí dochází neustále k novým objevům v oblasti chemických zdrojů elektrické energie, na trh jsou dodávány baterie založené na nových elektrochemických systémech nebo jsou výrazně zlepšovány technické parametry stávajících baterií. Zásadním trendem je výroba speciálních řad zdrojů určených pouze pro určité aplikace, např. baterie pro foto, pro medicínské použití , baterie pro vysoké teploty, baterie pro extrémní proudové zátěže, baterie pro vojenskou a kosmickou techniku, baterie pro záložní zdroje a mnoho dalších.

Potřebujete poradit?

Zeptejte se našich expertů